Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

nahoru >

„Čelem k masám?“ aneb jaké bylo tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948 na Sutnarce

středa, 28 únor 2018 00:00

„V této chvíli je před námi přímý přenos velmi zvláštního koncertu. Jeho autoři soudí, že jde o projekt, který je v České republice naprosto ojedinělý. Nestává se totiž, aby symfonický orchestr připravil speciální dramaturgii k politickému výročí událostí, na které se vzpomíná vlastně nerado, a aby vedle hudební části přímo počítal s výklady a s rozhovory. Ale právě to nás dnes čeká", těmito slovy zahájil moderátor Pavel Ryjáček unikátní koncert, který se konal dne 27. února v prostorách Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Koncert, na němž se podílela Plzeňská filharmonie, Sutnarka a Ústav pro studium totalitních režimů, živě přenášel Český rozhlas 3 Vltava.

Dvorana fakulty se v onen den proměnila v industriální prostor, kde nechyběl ostnatý drát, pytlovina pro vězeňské mundúry, řada velkoformátových maleb s dobovou tématikou, odkazující mimo jiné na současnou politickou situaci, a desítky plakátů na motivy, které pamětníci dobře znají z časů komunistické propagandy. Před samotnou budovou, která byla potažena pytlovinou, byla umístěna závora. Tu strážily sochy členů lidové milice. Mrazivý závěr února dodával velkolepé instalaci na síle. Hudební zážitek byl pak umocněn instalací obrovské igelitové bubliny, která se jako mračna stahoval nad jevištěm a díky VJingu na ní běžela světelná projekce.

Jak během koncertu uvedl děkan fakulty Josef Mištera, studenti řady ateliérů jako například socha a prostor, multimédia, grafický design, ilustrace/grafika a malba na artefaktech pracovali i v rámci výuky, což je dle děkana jeden ze způsobů, jak lépe pochopit povahu a postupy minulého režimu.

„Kupředu levá, zpátky ni krok" tento nejslavnější socialistický hit od Jana Seidla byl úvodní skladbou, za kterou Plzeňská filharmonie a její šéfdirigent Tomáš Brauner potlesk nesklidila, ale s tím se tak trochu počítalo... Zazněla pouze instrumentální verze, ale i tak bylo publikum dost zaskočeno. Skladby podobného typu ovšem tvořily v programu jen menší část. Diváci se mohli zaposlouchat do tónů skladby „Budujeme" od Václava Dobiáše. Pamětníkům jistě hned naskočily při poslechu této hudby texty typu: Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty z vesela... Hubu utře, kdo se válí, republika práce je... Toť verše, jejichž autorem byl lidu srozumitelný básník chaotické doby František Halas.

Následující skladba „Rozkvetlý sen" od Radima Drejsla, který zemřel v padesátých letech ve věku třiceti let za nevyjasněných okolností, měla blíže k západní avantgardě. Od Drejsla, zazněla ještě první věta jeho „Symfonie pro smyčce". Mladistvá kompozice odrážela vnitřní muka člověka uvězněného v příliš složité doby.

Dramaturgie, pod kterou byl podepsán historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Tichý a skladatel Tomáš Ille, zavedla ve své další části diváky a posluchače rozhlasových vln mezi skladatele, kteří s komunistickým režimem měli potíže. „Ouvertura č. 2" zapůsobila skoro jako zjevení. Jejím autorem je jeden z nejvýznamnějších moderních skladatelů Miloslav Kabeláč. Následovala vcelku nenápadná skladba z roku 1952 „Předehra pro orchestr" od světově proslulého Bohuslava Martinů.

Závěrečnou téměř 25 minutovou skladbou bylo dílo v podstatě známé a slavné, ale na programech koncertů rovněž vzácné „Moravské taneční fantazie" od Klementa Slavického. V tomto díle se Slavickému podařilo spojit lidový charakter moravského folklóru s velmi sofistikovanou kompozicí, která vehnala slzy dojetí do očí nejen ředitelce Plzeňské filharmonie Lence Kavalové, ale i mnoha dalším v sále.

Každou skladbu vždy moderátoři koncertu Pavel Ryjáček a Petr Kadlec krátce uvedli a na pódium si postupně zvali ke krátkým rozhovorům zástupce pořadatelů. Promluvil i historik Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů, autor rozsáhlého textu v programu. Slova se také ujala publicistka, překladatelka a bývalá disidentka Petruška Šustrová a nakonec i historik Ondřej Matějka.

Koncert navštívila řada významných osobností z kulturních, vzdělávacích institucí a také mnoho studentů. Pozvání též přijal nedávný prezidentský finalista Jiří Drahoš či plzeňský biskup Tomáš Holub.

Podobně koncipovaný večer se chystá na letošní září, kdy pořadatelé divákům připomenou výročí Mnichova.

Foto: Jana Černá, Václav Marian a Tomáš Binter

 

Naposledy změněno neděle, 04 březen 2018 20:22

FUD bile logocz

eu

evropská unie

evropský fond pro regionální rozvoj

investice do vaší budoucnosti

sociální sítě

facebook

youtube

 

adresa

univerzitní 28, 306 14 plzeň

www.fdu.zcu.cz

GPS: 49°43'30.7"N 13°20'54.7"E

vnější vztahy a informace k přijímacímu řízení
pro zahraniční uchazeče

mgr. markéta kohoutková

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

tel / 377 636 716

fax / 377 636 702