Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

nahoru >

Unie umění a designu

Výstava představuje výběr z tvorby několika osobností Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Na rozdíl od uplynulé, čistě designové výstavy, je tato zaměřená především na výtvarné umění – kresba, malba či grafika nebo ilustrace, dále dva sochařské objetky a nakonec fotografie.

vernisáž: středa, 07 červen 2017
od: čtvrtek, 08 červen 2017
do: sobota, 08 červenec 2017

Magistr umění Vojtěch Aubrecht prožil většinu svého života v Nizozemí, kde vystudoval Gerrit Rietveld Akademii, obor fotografie. Jeho práce jsou zastoupeny například ve Fotocollectie Erasmus Universiteit v Rotterdamu, nebo Cleerdin & Hamer collectie v Amsterdamu a řadě soukromých sbírek. V jeho díle se velice často objevuje krajina, ne však, coby hlavní námět, spíše jako médium sdělení. V tvorbě V. Aubrechta je důležitý fenomén času - pohybu. Novověk chápe původní aristotelské pojetí pohybu velmi okleštěně a triviálně. Pouze nesení – fóra se pro nás stalo mechanickou kauzalitou, kvantifikovatelnou a verifikovatelnou. V Aubrechtově tvorbě je kvalita pohybu znovu vyjevována v původní složitosti a rekonstruována s pomocí aktivní role diváka. Prostřednictvím fotografických instalací sleduje pohyb proudícího světla, které vrství masky proměňující se reality. Fotografie je v jeho podání rouškou, skrze niž se pozornému diváku zhmotňuje bytí.

Profesor Mikoláš Axmann vystudoval na AVU v Praze obor Grafika. Od roku 2004 vede na FDULS ateliér grafických technik. Je tvůrcem několika autorských knih, dokumentárního filmu, vystavoval na mnoha samostatných i skupinových výstavách, například v Bruselu, Mexiku, Maďarsku, Praze, atd. Je laureátem ceny Vladimíra Boudníka a jeho dílo je zastoupeno v řadě institucí: National Gallery Washington, TGP Mexico, Arcibiskupství Krakow, NG v Praze. Jméno M. Axmanna je u nás spjato s renesancí a propagací kamenotisku. Při bravurně zvládnutých klasických postupech ohledává prostřednictvím experimentů hranice technických možností tisku. Vrstevnice výpovědí nabízí divákovi bohatost syrového světa a jeho mýtické podstaty, která vyvěrá z prastarých příběhů. Nedává se ale snadno, je třeba vysvléci se před ní z krunýře konvencí. Gymnós, nahý, znamenalo v Řecku předpoklad pro dosažení mimořádného výkonu, v němž se tělo a akce spojili za účelem dosažení summum bonum. Gymnastika s kamenem je v tomto smyslu způsob nazírání a vyjadřování sebe a světa, který Mikoláš Axman praktikuje a který s laskavě moudrým humorem předává také svým studentům.

Profesor Jiří Beránek vystudoval AVU v ateliérech V. Makovského a K. Lidického. Od roku 2008 vyučuje na FDULS specializaci Socha a prostor. Jiří Beránek vystavoval na bezpočtu samostatných i skupinových akcí. Je členem skupiny 12/15. Jeho díla jsou zastoupena například v Národní galerii, Státní galerii Litoměřice a dalších, nebo ve stálé expozici na zámku v Jindřichově Hradci. Značná část jeho prací ovšem vzniká přímo jako součást krajiny nebo určitého místa a má charakter site specific či land-artových instalací. Zdánlivě sporá neotesanost a primitivní jednoduchost materiálů a forem citlivě reflektuje genia loci, nebo mystérium pradávných příběhů. Razance gesta odhaluje archetypální podstatu věcí a krajiny spjatých s lidmi. Jestliže Nietsche požadoval: „filosofovat kladivem", mohli bychom na erbu Jiřího Beránka číst: „Rubat sekerou!".

Profesor Štěpán Grygar vystudoval na katedře fotografie FAMU. Na FDULS působí od roku 2014. Dosud uspořádal více než 40 samostatných výstav, například v Praze, Bratislavě, Budapešti, Mnichově, Londýně nebo Houstonu. Je zastoupen v řadě významných sbírek například v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, Bibliotèque Nationale a Centre G. Pompidou v Paříži ve Francii a v řadě institucí v USA. Grygarova tvorba navazuje v oblasti formy na druhou vlnu modernismu, respektive minimalismu a geometrické abstrakce. Zatímco se výše uvedené směry snažily o ikonickou redukci komplexní reality, volí Grygar konceptuální postup přímo opačný. Minimalistickou nebo geometrickou kompozici vyhledává nebo aranžuje přímo v reálném světě. Fotografie jsou svědectvím existence elementárních prvků – rovin, struktur a vztahů, které tvoří samu ontologickou podstatu našeho světa. Orbis unum je světem platónské strnulosti, narativita mizí a všednodenní hemžení je nahrazeno ataraxií.

Magistr umění Mohamad Said Ismail vystudoval v Damašku (Sýrie) Vysokou školu – akademii výtvarných umění, obor grafika. Hlavním námětem jeho práce se stal ornament. Sám o něm prohlašuje: „Byl během generací kreslen do písku, tesán do kamene, tlačen do hlíny nebo lit do kovu a zaznamenal obrovské množství různých forem. Každá z civilizací, která přetvářela civilizaci před ní zaniklou, přejímala její ornament, definovala ornament nový a svou formou ornamentu se zapisovala do dějin civilizace. Zdá se, že myšlenka na úlohu ornamentu ve vývoji člověka a jeho kultury je všeobsažná a ornament nás bude provázet v budoucnosti ve stejné míře, jako tomu bylo po celá staletí v minulosti." Autor měl řadu výstav v Plzni, kde je také pravidelným účastníkem Festivalu arabské kultury.

Profesor Boris Jirků vystudoval AVU v Praze na oboru Monumentální malba v architektuře. Na FDULS je zaměstnán od roku 2004. Zúčastnil se desítek společných výstav a sympózií, své práce představuje každoročně na několika samostatných výstavách. Jeho dílo je zastoupeno například v NG v Praze, Památníku národního písemnictví Praha, Národní galerii Bratislava a v celé řadě soukromých sbírek po celém světě. Za svou ilustrační tvorbu posbíral řadu ocenění. Za obrazový doprovod k novele kolumbijského spisovatele G. G. Márqueze Kronika ohlášené smrti obdržel cenu Nejkrásnější knihu roku. Malířský styl Borise Jirků je založen na brilantním zvládnutí kresebné linie, tvarové nadsázce a temperamentní barevnosti. V poslední době se jeho tematický záběr rozšířil o záznamy krajin z cest a zátiší. Boris Jirků je organizátorem putovní výstavy studentských prací Figurama. Svým žákům se snaží vštípit následující postuláty: „Řemeslo je klíč k poznání, když umíte řemeslo, můžete si vybrat. Pokud nemáte z čeho vybírat, jste navždy diletanti. Vaše touha naučit se musí být větší, než má touha naučit vás."

Magistr umění Bedřich Kocman je absolventem UUD ZČU v Plzni, obor Ilustrace a grafický design. Na FDULS je zaměstnán od roku 2004 jako odborný asistent. B. Kocman se zúčastnil řady společných výstav a uspořádal samostatné výstavy nejen v Čechách, ale také v USA, Německu a na Ukrajině. Jeho díla nalezneme například v Kulturmodell Passau (BBK) v Německu nebo Kulturverein Schloss Sigharting v Rakousku. Bedřich Kocman vytváří technikou síto-tisku vysoké strukturální reliéfy. Odkrývá v nich fragmenty archetypálního nevědomí, relikty zdánlivě zaniklých civilizací zahalených závoji prachu. Usiluje o dokonalé zvládnutí techniky, časově náročné postupy a jejich pracnost podmíněná angažováním tělesné zdatnosti odrážejí archaičnost dávných rituálů. Nejde ovšem o anachronismus. M. Buber kdysi poznamenal: „Víme, že modlitba není v čase, nýbrž čas v modlitbě...".

Magistr umění Jan Kocman je absolventem UUD ZČU v Plzni, obor Ilustrace a grafický design. Na FDULS nastoupil v roce 2006 zprvu jako technický pracovník a později na místo odborného asistenta. Jeho práce byla opakovaně oceněna na mezinárodní přehlídce Grafika roku, na níž obdržel čestná uznání. Grafické listy Jana Kocmana lze chápat jako vizuální metaforu světa coby ornamentu. Strukturu ornamentu určují rytmizace, proporce a vzájemné postavení skladebných prvků. Vzniká opakující se kombinace základních geometrických forem. Soběpodobnost na „nekonečných" úrovních hloubky nechává propadat diváka až do fraktální dimenze. Výsledkem je dojem strnulé krásy sněhové vločky, renesanční dlažby, nebo snímku tepového scanu, působících dojmem vzácných cenin.

Magistr umění Radovan Kodera začínal svoji profesní pouť jako řidič, strojník bagru, zauhlovač a vychovatel na stavebním učilišti. Amatérsky fotografoval od poloviny 80. let a následně pracoval jako fotograf NPÚ v Plzni. K jeho oblíbeným tématům se mimo jiné řadí Plzeň v sametové revoluci, Židovské hřbitovy západních Čech, Osudy zmizelých, nebo Stopy holocaustu, Neonacismus a komunismus - vymoženosti a zhouba demokracie. Pracuje převážně s klasickou černobílou fotografií. Vytváří fotografické cykly z oblasti subjektivního i výtvarného dokumentu. Vystavoval například v Plzni, v Turíně, v Praze v Galerii Franze Kafky a na celé řadě dalších míst v České republice a v Evropě.

Akademický malíř Vladivoj Kotyza vystudoval na akademii v Praze obor malby a restaurátorství. Vzdělání mu poskytlo brilantní řemeslnou výbavu, která se stala základem jeho tvůrčího stylu. Jeho malby jsou založeny na konstruktivní kresbě a stylově se vyvíjely od osobitého hyperrealistického projevu tematicky těžícího z poetiky science-fiction po snové vize, relikty odvržených věcí a precizně definované prostory městských periférií, či lesních nebo krajinných scenérií. Jednotícím momentem Kotyzovy tvorby je jeho koncentrace na magický rozměr skutečnosti. Reálná podoba světa a jeho artefaktuálnosti se v jediném okamžiku prolíná s neskutečnou vizí a naleptává naše ustálené vnímání časoprostorového kontinua. Je tak autorem nástěnné malby Theatrum mundi v proluce v Křižíkových sadech v Plzni a zúčastnil se řady významných tematických výstav uspořádaných v GMP, např. Les, nebo Jiná skutečnost Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách AJG v Hluboké nad Vltavou, GVU v Chebu, Galerie Klatovy / Klenová, nebo v ZČG v Plzni.

Docent Vladimír Merta je absolventem pražské AVU, na níž vystudoval obor malířství. Vystavoval na řadě míst například v ČR nebo v USA. Na FDULS působí od roku 2011 jako vedoucí ateliéru Nová média. Jeho přístup k tvorbě je velmi proměnlivý, těžko uchopitelný a zařaditelný do jednotného a neproblematického interpretačního rámce. Charakteristická pro něj je vždy vysoká míra aktuálnosti problémů, jimiž se zabývá, jež reflektuje a které zprostředkovává divákům. Ve svém díle vždy dokázal citlivě rezonovat reálné události, nebo dokonce předjímat ty, které měly být teprve počaty. Ať se již jednalo o hovory s krajinou v době mlčení, geometrické geodezie v době amorfní proliferace, archeologie v době bez minulosti, archaizace obrazu v době jeho dynamické digitalizace, nebo imigrace v době Schengenského bezhraničí. Členství V. Merty v Mezinárodní asociaci umělců létajících kolem koruny stromu plurality si snad lze vyložit jako spiklenecké mrknutí oka: vše plyne a pramení v apeironu.

Docent Luděk Míšek vystudoval sochařství na AVU Praha v ateliéru prof. Jindřicha Zeithammla. Od roku 2010 působí jako odborný asistent v ateliéru Keramika na FDULS. Vystavoval na samostatných i skupinových výstavách například ve Veletržním paláci NG v Praze, v Německu, Plzni. Jeho volná tvorba se vyznačuje promyšleností a dobrovolně omezovaným rejstříkem forem. Disciplinovaná geometrie záměrně zdůrazňuje strukturálnost použitého materiálu. L. Míšek si pohrává s vlastnostmi dřeva, kovů, keramiky, sádry nebo betonu a dokáže i v malém měřítku dosáhnout monumentálního a plastického vyznění. Matérie obkličuje prázdnotu, která ji penetruje a často zpochybňuje vymezované hranice. Jindy L. Míšek zhmotňuje archaický tvar, který poctivě hněte v nebývalém množství variant.

Docent Aleš Ogoun je absolventem ateliéru volné malby na AVU v Praze. Od roku 2013 je vedoucím Ateliéru malba na FDULS. A. Ogoun vystavoval na řadě míst ČR a jeho dílo je zastoupeno například v NG v Praze. Ogounova malba se v posledních letech vyznačuje využitím pestrého ornamentálního vzoru/vzorce, který ve své podstatě odkazuje k pradávnému využití barevné strukturace herního pole zastupujícího mapu světa. Lhostejno, zda se jedná o krajinu mandaly nebo těla. Obojí se stává plátnem, na němž se odehrává příběh tvarů, rytmů a relací, míněných vždy s maximální vážností a bez prvoplánového dekorování. V propojení s tělesnou akcí a hudbou je Ogounova tvorba připomínkou prvních rituálů.

Docent František Steker vystudoval na VŠUP v Praze, obor Propagační tvorba a plakát. Na FDU Ladislava Sutnara působí od roku 2003. Uspořádal několik samostatných výstav a zúčastnil se řady skupinových, převážně v česko-německém příhraničí. Tvorbu F. Stekera je možné charakterizovat jako pečlivé promýšlení struktur, aranžovaných minimalistickým tvaroslovím za účelem propreptického účinku na diváka. Jeho kresby, nebo až kresebně působící instalace, otřásají jistotami pozorovatele v oblasti jeho zkušeností s perspektivou, nebo stabilitou univerza. Stekerovi je rozvažování v materiálu vždy záminkou k diferenciaci na velmi subtilních úrovních významu. Stejně postupuje ve svém pedagogickém působení. Snaží se pozdržet studenty v jejich překotném letu k cíli, podle motta: „Často pomaleji znamená moudřeji."

Docentka Barbara Šalamounová vystudovala VŠUP v Praze, ateliér Televizní a filmové grafiky. Na FDULS působí od roku 2006. Pracovala pro filmová studia Studio Bratři v Triku Praha nebo MotionWorks Halle v Německu. Je autorkou bytostí obsazených do hlavní role studentského snímku Ropáci, který režíroval Jan Svěrák. Jejím posledním a zároveň nejúspěšnějším autorským počinem v oblasti filmu je snímek Copak není moucha mojí sestrou?, který získal několik ocenění. Druhé těžiště tvorby B. Šalamounové se nachází v oblasti ilustrace. Tvoří technikou kombinované a kolorované kresby. Její stylizace svojí tvarovou nadsázkou zdůrazňuje především expresivní rysy sdělení. Ilustracím nechybí humor, často patrný při pozornějším čtení. Své schopnosti uplatnila při práci na obrazovém doprovodu knihy Obrázky z československých dějin, která navázala na velmi úspěšné Obrázky z českých dějin a pověstí, vydaných nakladatelstvím Albatros, Praha.

Docent Benedikt Tolar vystudoval Sochařství na AVU v Praze v ateliéru Karla Nepraše. Na FDULS působí od roku 2005 na pozici odborného asistenta. Vystavoval na samostatných výstavách v Praze, Brně a v Plzni a na řadě skupinových výstav. Ve své tvorbě uplatňuje často princip ready for made. Ten spočívá v systematickém či náhodném objevování možností recyklace již předpřipravených věcí. Lhostejno, zda jsou produktem průmyslové výroby, rukodělné práce, nebo výsledkem přírodních procesů. Mixováním jejich kvalit, nebo naopak zdůrazněním jejich jednoduchých forem a struktur, staví diváka do pozice, v níž na důvěrně známé musí reagovat jako na nově zjevené. Hravá lehkost a ironie díla Benedikta Tolara umožňují překonat závažnost sdělení naznačenou mezi řádky. V posledních realizacích se zabývá skalpováním automobilů nebo bodyformingem parabol.

Magistr umění Pavel Trnka vystudoval na FPE ZČU v Plzni obor učitelství výtvarné výchovy a na UUD ZČU v Plzni, obor Mediální a didaktická ilustrace. Dva roky po absolutoriu zde začal působit jako asistent profesora Borise Jirků. Pavel Trnka má za sebou několik samostatných i skupinových výstav. Jeho tvorbu charakterizuje výrazná expresivita na pomezí kresby, malby a ilustrace. V poslední době se dříve drobně a graficky cítěná žánrová kresba proměňuje ve velkoformátové obrazy. Námětově jsou Trnkovi blízká dramata všedního dne, absurdní mezilidské situace útočící na stinné stránky ega, karikující portréty lidských charakterů v šíři záběru W. Hogartha, nebo steam-punková kultura industriální krajiny. Jejich podání je většinou založeno na inervní opakované a násobené lince, doprovázené a doplněné ostře podanou modelací světlem a stínem.

FUD bile logocz

eu

evropská unie

evropský fond pro regionální rozvoj

investice do vaší budoucnosti

sociální sítě

facebook

youtube

 

adresa

univerzitní 28, 306 14 plzeň

www.fdu.zcu.cz

GPS: 49°43'30.7"N 13°20'54.7"E

vnější vztahy a informace k přijímacímu řízení
pro zahraniční uchazeče

mgr. markéta kohoutková

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

tel / 377 636 716

fax / 377 636 702